Začal zaplňovat všechny sociální sítě. Stal se velmi diskutovaným na mnohých serverech. Udělal další krok do dlouholetého klimatického boje. Řeč je samozřejmě o dokumentárním filmu Before the Flood, kde se ústřední postavy zhostil Leonardo DiCaprio. 

  Ve skutečnosti filmů o globálním oteplování a klimatických změnách je nespočet. V jednom se však od většiny takových filmů liší. V jednom ostatní filmy předčil. Během jedné noci se stal totiž naprostým fenoménem. Díky tomu, že jej National Geographic umístili na Youtube, kde ho může kdokoliv bezplatně zhlédnout, se již obsah filmu dostal do povědomí milionů lidí. A to je v případě dokumentárního filmu s ekologickou tematikou nesmírný úspěch. Ač všichni tak nějak tušíme, že se něco děje s naší planetou, mnozí z nás nikdy dokument jemu podobný neviděli. Vždy vzbuzovaly povyk, mnoho aktivistů kvůli šíření podobných informací zaplatili životem. Proč? No proč asi, protože peníze jsou metlou lidstva... I o tom vypovídá tento neuvěřitelný snímek.

   Než se blíže dostanu k obsahu a hodnocení filmu, ráda bych spojila téma filmu s vysvětlením mého přesvědčení. Nepovažuji se za ekoložku, ekologickou aktivistku. Ač je pravda, že studium práv bych chtěla směřovat spíše do veřejného sektoru, mé znalosti z hlediska ekologie nikdy nebudou takové, abych se mohla ekoložkou nazvat. 

Své rozhořčení a svůj postoj sdílím jako obyčejný člověk.

   Jako člověk, co miluje žití. Jako člověk, co chce dopřát budoucím generacím ty úžasné chvíle v přírodě, jako ji znám ze svých dětských let. O mojí neznalosti vypovídá i skutečnost, že jsem se blíže touto problematikou začala zabývat takřka teprve před rokem. 

   Pamatuji si, že už na základce jsem pojem globální oteplování slyšela celkem často. Ale nikdy si nepamatuji, že bych to brala nějak vážně. Myslela jsem si, že jde o naprosto přirozenou věc. Však... Země zažila několik dob ledových, proč by se pro změnu teď neměla oteplovat? Na střední jsem se touto problematikou také nijak zvlášť nezabývala. Třídění odpadu jsem brala vždy jako samozřejmost, pomáhat s pracemi na zahradě jsem vždycky musela. Pamatuji si, jak jsem byla výrazně proti stavbě bioplynky poblíž zahradnické osady, která nakonec přestala fungovat a dnes jen zbytečně hyzdí zdejší krajinu. S nástupem do Brna jsem však dostala i teoretický podtext. Jako bych dostala facku.

   To, co jsem doposud dělala, nestačilo. Je sice pravda, že spousta lidí nedělala ani polovinu věcí, na které jsem doposud byla zvyklá, ač... s nástupem do Brna a seznámením se s velkým procentem problematiky znečišťování životního prostředí a globálního oteplování (bohužel vím, že stále nejsem seznámena se 100% a snad už ani nechci být), jsem měla pocit, že den co den Zemi zabíjím. Ano, jsem Evropanka, Evropa patří k těm menším znečišťovatelům, a ano, vím, že v porovnání s mnoha lidmi bych byla nejspíš já ta zelená, ale je třeba mít vždy na paměti, že to nestačí. 

Cokoliv se děje na planetě, souvisí s námi jako jednotlivci.

   Snímek Before the Flood sice zdůrazňuje zejména šílenou situaci v Americe, kde kvůli obrovskému lobbingu a korupci mnozí přední představitelé odmítají potvrdit skutečnost, že globální oteplování se děje a že je nevyhnutelné, aby začal činit sám člověk, protože on je z obrovské části jeho tvůrcem. Evropa ve filmu vlastně vychází velmi dobře. Mějme ovšem na paměti, že díky globalizaci je nyní propojen každý kout světa. Navíc, pokud my máme být vzorem, nesmíme usnout na vavřínech a musíme se stále snažit zlepšovat svoje počínání. 

   Primární příčinou globálního oteplování jsou emise oxidu uhličitého. K emisím přispívá mnoho faktorů. Těžba fosilních paliv je rok od roku drastičtější. Nevím, zda je tu záchranou, nebo spíše děsivým faktem, že o fosilní paliva planeta Země za několik let přijde. O tom, jak šíleně čísla rostou, či zbývající roky klesají, můžete sledovat např. na Worldometers - světové statistice v reálném čase. Dokument však otvírá další faktory zvyšující emise oxidu uhličitého. 

   Obrovským zdrojem emisí je potravinářský průmysl, který se za poslední roky stal nesmyslnou honbou za penězi a blahobytem v rozvojových zemích. Díky hrozivě velké poptávce se kácí deštné pralesy, na kterých se následně zakládají plantáže např. palmového oleje, jenž jako nejlevnější rostlinný olej na zemi nalézá své místo v kosmetických přípravcích, potravinách, ale hlavně biopalivech. Plantáže se ale zakládají i pro sóju, kukuřici, která je následně použita jako krmivo pro zvířata v masném a mléčném průmyslu (pro zajímavost: asi 98% sóji se pěstuje pro zvířata).

Dokument otvírá témata, před kterým si mnozí z nás stále zakrývají oči.

   Mj. pak film i předpovídá, jakým směrem by se všechny tyto události mohly ubírat. Postupné rozšiřování sucha, tání ledovců způsobující zvýšení hladiny oceánů a následné potopení mnoha ostrovů, pobřežních států, by vedly ještě k větší migraci. Lidé by se stále více, tak nějak přírodou podvědomě, shlukovali na místa, kde je ještě možné žít. Jako malá jsem dost slýchávala o apokalypse. Dovolím si říct, že takto bych si apokalypsu představovala. Apokalypsa způsobena lidmi. My sami bychom totiž byli tvůrci, proč se tyto události dějí a my sami bychom následným shromážděním na jednom místě byli sobě sami sebevrahy.

   Co proti tomu tedy dělat? Dá se proti tomu něco dělat? Jistěže ano! Nejhorší je, když zůstaneme v bodě, kdy budeme říkat:  „Nás se to netýká, všechno pro to už dělám,“ je tomu opravdu tak? Každý malý krůček dopomůže k lepší budoucnosti. Nemějme malé kroky za zbytečnosti. Jet jeden den na kole místo v autě je úspěch. Udělat si jeden večer za svitu svíček je úspěch. Dívat se, odkud pochází Vaše potraviny a co obsahují, je úspěch. Nekupovat si zbytečnosti, naprosté vymoženosti, je úspěch. Ptáte se proč? Vždyť auta, elektřina, jídlo v obchodech, všechny ty ostatní věci...už byly vytvořeny. Proč je tedy nevyužít, když již existují? Stále věřím tomu, že když klesne poptávka, změní se i nabídka. Je třeba dát velkým firmám vědět, ať změní své dosavadní podmínky. 

Je třeba se snažit zajistit slibnou budoucnost. Uchovat naši Zem.

  Nejde tu o ekologické smýšlení. Jde tu o záchranu. Jsem nesmírně ráda, že někdo jako Leo existuje. Dříve jsem si pod pojmem ekolog představila „hipíka“ objímajícího stromy. (Než mě ukamenujete, myslím to s nadsázkou a samozřejmě...neslyšeli jste už taky takové přirovnání někdy v životě?) A upřímně... když jsem měla první zkušenost s pár lidmi přímo z oboru, taky jsem se mezi nimi nejdřív necítila. Připadalo mi, že jim narušuji jakousi bublinu. Později však poznáte, že kousek z nich musí mít každý v sobě. Každý má v sobě kousek ekologa, protože všichni jsme s počínáním naši planety spjatí již od narození. Leo je příkladem, že člověk musí opustit předsudky a začít žít realitou. Snažit se o zlepšení. Sám ve filmu upozorňuje na svou enormní eko stopu, kterou si za ta léta vytvořil. Tím, že však točí takový dokument a rozšiřuje osvětu dál, své hříchy napravuje a stává se neuvěřitelně inspirativním člověkem. Doufejme, že chytne za srdce ten nespočet lidí na naší planetě stejně tak jako chytil mě. Doufejme, že po Klimatické konferenci v Paříži nebude třeba za deset let svolávat další.

   Co říct na závěr? Jestli jste neviděli film Before the Flood, ihned si ho pusťte! 

Mějte se krásně!

Vaše Kamila